Biomasa představuje obnovitelný zdroj energie, který nezatěžuje životní prostředí nadměrnou produkcí oxidu uhličitého. Dalo by se tak říct, že se jedná o ideální způsob, jak snížit vliv lidstva na změnu klimatu, která je v posledních letech aktuálním tématem. Přestože se jedná o nejstarší využitelný zdroj energie, v průběhu let byl nahrazený jinými, k přírodě často ne tak šetrnými, zdroji. Od konce 20. století se však biomasa opět dostává ke slovu a její využití nabývá na intenzitě.
Biomasa je oblíbená mimo jiné pro svou snadnou dostupnost. Jedná se v podstatě o veškerou energetickou hmotu na naší planetě, která se účastní koloběhu živin v biosféře. Biomasu tak mohou představovat těla všech organismů – živočichů, rostlin, bakterií, hub či sinic. Z energetického hlediska je však důležitá pouze ta biomasa, která je energeticky využitelná. Za takovou biomasu jsou považovány především rostliny, které jsou schopny využívat slunečního záření k fotosyntéze. V rostlinách je potom akumulována energie slunečního záření, která je dlouhodobá a vyznačuje se v podstatě nulovými ztrátami. Jako biomasu pěstovanou pro energetické účely tak můžeme označit dřevo nebo třeba rostliny bylinného charakteru.
Biomasu pro energetické účely můžeme cíleně pěstovat, nebo využít biomasu odpadní. Pokud se rozhodneme pro pěstování, vyplatí se využívat rychle rostoucí dřeviny, mezi které patří třeba topol, vrba, olše, akát nebo platan. Mezi rostliny vhodné pro energetické využití potom řadíme například konopí, šťovík, řepku olejnou, slunečnice nebo třeba cukrovou třtinu.
Využití odpadní biomasy je potom k přírodě zcela nejšetrnější. Zužitkuje se totiž jen to, co by se jinak vyhodilo. Využít můžeme zbytky z rostlinné výroby v podobě odpadů ze sadů a vinic nebo to, co zbylo z likvidace křovin. Své zužitkování najdou také exkrementy zvířat či zbytky krmiv z živočišné výroby, podobně jako větve, kůra, pařezy, kořeny či piliny ze zpracování a těžby dřeva. Jako biomasa se dá využít také biologicky rozložitelný komunální odpad v podobě zbytků potravin či papírových obalů.
Ne každá biomasa má však stejné využití, respektive stejný způsob získávání energie. Suchou biomasu lze spalovat přímo, z vlhké biomasy v podobě tekutých odpadů lze vyrobit bioplyn. Speciální vlastnosti potom mají olejniny, škrobové a cukernaté, ze kterých můžeme vyrobit například bionaftu či líh.
